Náš první Slabikář

Dnes jsme v 1. třídě prožili opravdu výjimečný den – přebírali jsme naši první opravdovou knihu v životě – Slabikář.

Než jsme ho však mohli získat, čekala nás zkouška. Psali jsme náš první diktát  čtyř písmen, která už umíme, a poté jsme četli slabiky, počítali příklady, abychom splnili všechny podmínky pro slavnostní předání.
Ve zkoušce jsme všichni velmi dobře obstáli, a tak jsme se těšili, že si konečně půjdeme pro své Slabikáře do skříňky, kam je paní učitelka na začátku roku uložila.

Ale ouvej! Slabikáře zmizely!
Začali jsme přemýšlet, kdo by je mohl schovat. Napadlo nás, že by v tom mohl mít prsty náš loutkový kamarád Matýsek. Jenže jeho kamarádka Gábinka nám hned prozradila, že Matýsek pláče a tvrdí, že to nebyl on.

Matýsek si však vzpomněl, že když někdy zlobil, maminka mu říkávala, že si ho odnese čaroděj Darmozlob, aby ho napravil. A měl pravdu – znenadání se v našem loutkovém divadle opravdu objevil zlý čaroděj Darmozlob!
Řekl nám, že slyšel, jak někdo ve škole zlobil paní učitelku, a proto si Slabikáře vzal. Museli jsme mu tedy slíbit, že už se to nebude opakovat.

Když jsme slib dodrželi, Darmozlob nám prozradil nápovědu: ukázal obrázek s dveřmi a pod ním bylo napsáno "PŮDA". Tam máme prý hledat svůj poklad.
Vypravili jsme se tedy všichni na půdu – a skutečně! Našli jsme tam truhlu plnou Slabikářů!

Paní učitelka nám je slavnostně předala a tím okamžikem jsme se stali opravdovými čtenáři.
Následovala malá oslava – hostina ve třídě, zpívání i tanečky. Všichni jsme si den báječně užili a byli šťastní, že jsme kouzlo zlého čaroděje Darmozloba přemohli.